Výkřiky do neznáma

Nedokážu na tebe přestat myslet? Je to až morbidní. Jsi vše co mám, ale není to chyba? Proč na tebe nemohu přestat myslet? Proč nemohu jít pracovat na autě, nebo do práce bez toho aniž bych pořád koukal zda jsi nenapsala, nebo nepsal já tobě. Už chci být s tebou. jsem v práci nemyslim na nic jiného. jsem dokonce tak daleko že přemýšlím, jeslti jsem normální. jestli bych neměl zajít k psycholožce. nebo rovnou k psychyatrovi. Strasne mi chybíš. vím čím to je.… Celý článek ›

Kdo všechno je rodina? Mění se nějak náš pohled na rodinu s věkem? Mění se členové rodiny? Je rodina pořád jedno a to samé uskupení lidí? Co je to rodina? Kdo je naší rodinou? Koho ještě můžeme do rodiny počítat a kdo je jen příbuzný? Kdy začínáme mít rodinu? A je rodina opravdu základ života? Neřikejte že jste si někdy nepoložili takovouto otázku.Dříve či později si jí chtě nechtě položíme, nebo nám jí někdo položí. Byť třeba… Celý článek ›

Jako reakci na email co jsem dostal jsem se rozhodl umožnit všem zaslat svůj "výkřik do tmy" Nedávno mi od přítele v emailu přistál zajímavě ražený email. Také jeho pocity, jeho nálady a vysvětlení. Možná sobě samotnému. A mě napadlo, že by možná bylo fajn, kdybych zde uveřejňoval i příspěvky od jiných lidé než z mé pomatené hlavy. Samozřejmě stejně anonymně, stejně necenzurovaně, stejně důležitě. Protože takovou náladu máme asi občas všichni.… Celý článek ›

Děkuji Otče. Děkuji, nicméně cesta kterou jsi začal razit se mi nelibi. Možná je to jen momentální stav, ale sáhni si do svědomí a řekni že mě miluješ. Že mě miluješ jako svého syna. ..... Vidíš?! Není to tak. Stojim o otce, a né o člověka kterej se ozve jen když chce pomoci natřít plot. Proč jsi si vybral zrovna tento stav? Na své děti nehledíš rovnocenně? Proč jsi na ně nikdy rovnocenně nehleděl? Nejsem Jako tvůj první syn. Já jsem tě nevyškrtl… Celý článek ›

Ex-přítele svých dívek nemají chlapi obecně moc v lásce. Někdy se ale holt "konfrontaci" s nimi nevyhneme. Nevím co z toho je přesnější. Jde o celkem banální věc, jenže známe. Někdy prostě nic není tak jak si přejeme, nebo se nedokážeme natolik ovládnout aby to bylo alespoň tak jak bychom chtěli. Dnes odsud odjela přítelkyně. Byla tady u mě 3 dny. 3 dny smíchu, doteků, pohlazení, porozumění, lásky.... Jen co odjela, tak mi začala chybět. Před… Celý článek ›

Přítelkyně se rozhodla pro interupci. Já s tím nesouhlasím. Co můžu dělat? Jsme tomu čím dám tim blíže. Už nám zbývá jen pár desítek hodin. Pár desítek hodin na to aby přítelkyně změnila názor. Názor na život nenarozeného dítěte, názor na celou věc, názor na to zda to zvládneme či ne. Chtěl bych jí přesvědčit. Chtěl bych aby to zastavila dřív než bude pozdě. Jenže jak? Nemohu jí přemlouvat nemohu na ní tlačit nemohu nic. Mohu jen stroze… Celý článek ›